Sedmého srpna bylo deset minut do čtyř, když důstojníci vytáhli hodinky.

Útok měl začít ve čtyři třicet. Hodinky podél linie srovnali podle jedněch na konci zákopu. Čtyři vlny čekaly na signál. Před nimi bylo šedesát yardů otevřené země a na druhé straně kulomet.

Jack seděl s puškou mezi koleny a poslouchal vlastní dělostřelectvo. Granáty dopadaly na tureckou linii v pravidelném rytmu. Země se chvěla. Mluvit nemělo smysl, stejně nebylo nic slyšet.

Ve 4:23 palba ustala.

Nezeslábla. Neposunula se dál po hřebeni. Prostě skončila.

Jack zvedl hlavu.

Sedm minut.

Nikdo se nepohnul. Nikdo nevystoupil na žebřík. Nikdo nahlas neřekl, že děla zmlkla příliš brzy. Muži jen stáli v tichu a dívali se na hodinky.

Na druhé straně se otevřely kryty. Turečtí vojáci vylézali ven. Nespěchali. Zaujali postavení za okrajem zákopu, připravili kulomet a založili nábojový pás.

Sedm minut bylo dost.

„Proč nejdeme teď?“ zašeptal někdo.

Jiný muž řekl: „Někdo se sakra zeptejte.“

Poslali spojku.

4:25.

4:26.

Spojka se vrátila zadýchaná. Důstojník se k ní naklonil. Odpověď byla krátká.

Rozkaz zůstává v platnosti. Útok bude pokračovat podle plánu.

Ve 4:30 zazněla píšťalka.

První vlna přešla přes okraj zákopu. Za půl minuty téměř neexistovala.

Druhá vlna stála na stanovištích a dívala se přes muže, kteří před chvílí stáli na jejich místě.

Píšťalka zazněla znovu. Druhá vlna zmizela stejně rychle.

Třetí čekala.

Seržant vystoupil na žebřík před Jackem. „Třetí vlna. Připravit.“

Mluvil stejně klidně jako tehdy v Egyptě, když kontroloval vodu a boty.

„Dívej se na mě. Ne na zem. Ne na kulomet. Na mě.“

Jack se na něj díval.

„Půjdu první. Za dvacet let jsem šel první čtyřikrát.“ Na okamžik se téměř usmál. „Není to nejhorší způsob, jak strávit ráno.“

Podíval se k důstojníkovi s píšťalkou: „Na hvizd.“

Píšťalka zazněla. Seržant přešel přes předprseň. Jack šel za ním.

Z dalších minut si později pamatoval jen hluk, prach a zem těsně před obličejem. Když znovu dokázal rozeznat jednotlivé zvuky, byl zpátky ve vlastním zákopu. Jak se tam dostal, nevěděl.

Seržanta už neviděl.

Čtvrtá vlna stála na slunci. Před ní se nikdo nevracel.

Píšťalka zazněla ještě jednou.

Během půl hodiny padlo dvě stě třicet čtyři mužů. Nikdo se nedostal k drátům.

Jack si později nevzpomínal nejvíc na kulomet. Vzpomínal na ticho předtím. Na sedm minut, které dostal člověk na druhé straně.